Tenhle rozhovor jsem vyslechl náhodou a snad bych byl radši, kdybych ho ani neslyšel. Ale když už se stalo a ti dva si sedli proti mně na dvojsedačku v metru, tak se vámi o něj podělím.
Možná znáte takový ten typ mladíků, kterým na jejich vzhledu dost záleží a kteří o tom rádi povídají. Tak tomuhle mohlo být asi dvacet let a obšírně se rozhovořil o tom, jak byl předešlého večera ve fitku. Vyjmenoval několik mně zcela neznámých cvičebních strojů a pochvaloval si, jak si na nich jako každé pondělí náramně protáhl tělo. Jeho mamka jen tiše poslouchala, spokojeně přikyvovala a bylo na ní znát, jak je na svého syna hrdá. Jenomže poslední větou ji úplně dostal, až z toho obdivně a překvapeně zvedla obočí, když prohlásil: „Víš, mami, musím přece koukat, abych pěkně vypadal, když chci aby na mě holky letěly.“
„Jirko, však přece, taky chodím každý týden cvičit, ale je mi to dost houby platný,“ odvětila máma polohlasem a on se jejích slov hned chytil: „Vždyť jsi dřív bývala parádní kočka, ale od tý doby jsi pořádně ztloustla. A co bys chtěla, manžela máš, k tomu mě a ségru, tak už přece nepotřebuješ ve svým věku dělat parádu a bejt pro někoho hezká.“
Mamce spadla brada, nejdřív vykulila oči, pak je zabodla synovi tváře a otevřela pusu. Nejspíš se chystala udělat své necitlivé ratolesti nějaké štiplavé kázání.
Jenomže v ten moment se ozvala plechová lejdy, svým „Náměstí Republiky“ mě vyhnala z vagónu ven a já už její slova neslyšel. Nezbývá mi tedy, než si vymýšlet a trochu spekulovat o tom, co všechno asi tak mohla Jirkovi říct.
***
Víš, Jirko, my ženy se na to koukáme dost jinak než většina vás chlapů. Potřebujeme mít pocit, že dobře vypadáme, i když jsme ve svém vztahu spokojené a žádného chlapa se nesnažíme najít. Chceme vědět, že se tomu svému líbíme, i kdybychom s ním žily třeba tři čtvrtě života, potřebujeme cítit, že jsme pro něj stále přitažlivé.
Snad ti to přijde sobecké, ale my se chceme líbit i samy sobě, někdy dokonce víc než tomu chlapovi. Jasně, že nemusíme být zrovna miss world, ale přitažlivý vzhled je strašně důležitou součástí našeho sebevědomí. S nalíčením tak akorát, aby to nebylo málo ani moc, s pěkně udělanou hlavou a s šik ohozem se hned cítíme líp samy před sebou. Však to jsou naše kouzelný zbraně, které nám umožňují šikovně skrývat to, co se nám na nás nelíbí a naopak hezky dát na oči vše, v čem jsme si jisté.
Víš, synku, že čím se žena cítí jistější a spokojenější v tom, jak vypadá, tím víc si pak věří i ve všem ostatním? Líp se jí komunikuje s okolím, je příjemnější, cítí se přirozeně a snáz se popere s každodenními problémy. A nakonec, obdivné pohledy mužů většina z nás bere jako něco příjemného navíc, ale to vůbec neznamená, že by si chtěla s někým něco začít.
Věř mi, Jirko, že když už žena není nejmladší, přechod si s ní dokáží pěkně pohrát. Leckteré z nás vylítnou kila nahoru, přestože se tomu snaží zabránit. K tomu se přidají zdravotní problémy a s psychikou to už přestává být tak jednoduché jako dřív. Potom je pro ni i o dost těžší udržet si to sebevědomí, vycházející z pocitu, jak dobře vypadá.
Jestli ti můžu ještě něco říct, tak až si jednou najdeš tu svou pravou, nikdy jí neříkej to, co jsi řekl teď mně. Když budeš chtít, aby byla šťastná, dávej jí najevo svůj obdiv a nešetři přeháněním. Jednou ti taky zestárne a pak jí říkej, že je krásnější, než když byla mladá. Vždyť něco hezkého se dá najít na každé z nás v jakémkoli věku.
***
Metro už odjelo a já netuším, jak vlastně pokračoval rozhovor mladého sebevědomého syna s jeho krásnou plnoštíhlou mámou. Měl jsem tu drzost a svá slova jsem jí pomyslně vložil do úst. Tak pokud jsem to nějak popletl, moc se té dámě na dálku omlouvám.
