„Filipe, nemáš kafe, mně došlo?“ „Filipe, nezaložil bys mě? Potřebuju si koupit cigára, nemám hotovost a kartu jsem si zapomněla doma.“ Filipe sem, Filipe tam, čert vem trochu kafe, ale tu stovku na cigarety jsem už neviděl.
Nová kolegyně Vlaďka je u nás asi měsíc a vyklubala se z ní pěkná vejžerka. Což o to, kamarádská to ona je, nezkazí žádnou srandu a navíc je to i přitažlivá ženská. Ale jak začuchá, že by mohla někoho využít, něco si půjčit nebo nechat za sebe cosi zaplatit, zatváří se jako ohař, co chytnul stopu a jde si tvrdě za svým. Dělá to hlavně chlapům, ale ani ženské si před ní nemůžou být jisté. Alena si tuhle stěžovala, že z ní Vlaďka vymámila dvě stovky a Karel nám suše oznámil, jak s ní šel na oběd a ona ho nechala, aby to za ní zatáhnul. Ale že by to někdy Vlaďka někomu oplatila, tak to teda ani náhodou.
Tak jsme se na ní domluvili, že ji trochu vytrestáme a já, hlupák, se nabídnul, že to s ní skoulím. Přišel jsem s takovou myšlenkou, kolegové a kolegyně mi dali za pravdu, smáli se, kroutili hlavami, jak tohle jako dopadne a ochotně se nabídli, že mi Vlaďku přihrají. „Filip prý objevil fajnovou vinárnu, musím z něj vytáhnout, kde to je, abych tam zaskočil s tou svou,“ utrousil Karel tak, aby to Vlaďka slyšela. „Budeme tam někdy muset vyrazit společně, Filip říkal, že v té vinárně suprově vaří,“ přisadila si Alena. Ještě pár dalších se přidalo, a ejhle, hned druhý den se ke mně přitočila Vlaďka s úsměvem: „Koukej, Filipe, dneska bych měla čas, neskočíme spolu do té tvé nové vinárny, co o ní všichni básní?“ Bylo už skoro šest hodin, já řekl jen: „tak jo, jdeme.“ A vyrazili jsme.
Hodinka u dobrého jídla a sedmičky vína, já si dával dobrý pozor, abych ani náznakem nedal Vlaďce najevo, že ji snad zvu. K tomu příjemná lehká konverzace o všem možném. Když bylo snědeno a vypito, mávl jsem na servírku: „zaplatíme“ a dal jsem si záležet, aby to množné číslo Vlaďka nemohla přeslechnout.
„Budete platit dohromady nebo zvlášť?“ Optala se ta dobrá duše, která se o nás starala. Vlaďka na mě udělala kulaté oči: „Filipe, vezmeš to na sebe, viď?“ Nu a já to celé za nás oba zacáloval.
Pak jsme se zvedli, jakože tedy vypadneme. Já znenadání přistoupil k Vlaďce, bez varování ji pevně objal, přitiskl k sobě, po francouzsku políbil a řekl: „Miláčku, u mě neteče teplá voda, půjdeme k tobě, ano?“
„Filipe, co to to… Co to děláš, prosím tebe?“ Odskočila ode mě šokovaně.
Nastala chvilka, na kterou jsem se těšil a rozhodl se, že si ji pořádně vychutnám: „Víš, Vladěnko,“ mluvil jsem vlídně a s nezáludným úsměvem, „pokud za sebe nechá dáma zaplatit útratu, aniž jí muž předem pozve, tak to může být jedině buď jeho partnerka nebo nějaká lehká ženská. A to druhé u tebe rozhodně nepřipadá v úvahu, tím jsem si jistý. Takže?“
Tak tohle byla ta moje myšlenka, kterou jsem prve řekl kolegům a teď ji té sobecké Vlaďce v přítmí vinárny vpálil přímo do tváře. Čekal jsem v zásadě tři možnosti. Buď se beze slova otočí na podpatku a zmizí nebo se naštve a na celou vinárnu mi vynadá anebo to dokonce skočí fackou, i tu jsem byl ochotný za tu lekci ustát. Ale rozhodně mě ani ve snu nenapadlo, že zareaguje úplně jinak.
Vlaďka na mě chvilku koukala jako na zjevení a z očí jí sršely blesky. Pak blesky zmizely, ona nevěřícně zakroutila hlavou, položila mi ruku na ruku a tiše pravila: „Teda Filipe, tohle jsem nečekala, ty seš vážně frajer, takhle mě ještě nikdy nikdo nesbalil. Tak jo, půjdeme ke mně, určitě ti nebude vadit, že mám od rána rozestlanou postel. Ale teď počkej chvilku, prosím, já si jen odskočím.
Vlaďka zmizela na panenku a já byl v háji. Co teď?
Mám jako malý kluk utéct, než se vrátí a zítra se v práci tvářit, jakoby se nic nestalo?
Nebo mám počkat, až přijde, omluvit se jí, říct, že to ode mě byl jen hloupý pokus o žert a nechat ji, aby ze mě před kolegy udělala vola?
Anebo do toho snad mám vážně jít?
PS: Filip toho večera nakonec s Vlaďkou skutečně šel, ale pokud ode mě čekáte barvité líčení erotických scén v její od rána neustlané posteli, tak vás zklamu. Dodám jen to, že od té doby jsou ti dva spolu už přes pět let, čekají třetí dítě a Vlaďka je na mateřské. A Filip? Ten má co dělat, aby tu horu štěstí utáhnul celou svou výplatou.
