Reklama
 
Blog | Jan Pražák

S krásnou nebo s ošklivou?

Nikdy bych netušil, jak můžou bejt sestry rozdílný. Lenka byla výstavní kousek s figurou, na který si dal pánbůh extra záležet, zatímco o Mirce by se dalo škodolibě říct, že co jí nahoře vpředu schází, to jí dole vzadu přebejvá.

Měly i každá úplně jinou povahu, ale o tom až pozdějc. Bydlely s mamkou v domku prakticky přesně přes ulici proti nám, takže jsem je měl denně na očích. Fotřík v jejich domácnosti už delší dobu chyběl, ne, že by od nich zdrhnul, ale když bylo Lence dvanáct, tak si ho z tejdne na tejden odvedla ta zubatá potvora s kosou. Takže to tam ženský táhly dál ve třech, nepamatuju se, že by svejm dcerám kdy jejich mamka našla nějakýho náhradního tátu.

Lenka si byla svejch tělesnejch předností moc dobře vědomá a začala je využívat už na základce. Něco o tom vím, chodil jsem s ní do stejný třídy. To bylo samý Pepíčku sem, Jiříčku tam, Karlíčku onam, nechala si od nás puberťáků dělat úkoly, zvát na plavčáku na párek v rohlíku s limčou nebo jen tak prostě půjčit pár korun, o kterejch věděla, že je stejně nevrátí. My kluci deváťáci jsme jí to vesele baštili jen kvůli tomu kratičkýmu líbnutí, kterým nás za naše úsluhy odměňovala.

Jednou na mě Lenka udělala svý pověstný smutný obrovský kukadla s prosbou, abych jí „půjčil“ víc, no asi tak půlku kapesnýho, co jsem dostával od rodičů na měsíc. Já vůl to udělal, ona mi dala francouzáka a nechala se pomazlit na těch svejch přednostech, až se mi z toho zamotala hlava a naivně jsem si myslel, že se mnou chce začít doopravdy chodit. Byl večer, já se trochu víc odvázal a jasně jí naznačil, že si to spolu rozdáme za boudou na takovým opuštěným plácku, kam nikdo nechodí. No, pochopitelně, že z toho nic nebylo, vysmála se mi a odkráčela domů. Když jsem se druhej den dozvěděl, že to táhne s nějakým klukem z gymplu, tak jsem se naprdnul a urazil, ale ty prachy jsem z ní stejně zpátky nedostal. Od tý doby jsem jí ty drobný úsluhy už sice nedělal, ale ve skrytu duše a taky tajně večer rukou pod peřinou jsem si pořád představoval, jaký by to asi bylo, kdybysme to za tou boudou dotáhli do konce.

Lenka si takhle užívala života už od devítky, ten kluk z gymplu jí moc dlouho nevydržel a já přes ulici vídal, jak to střídá a co pár měsíců chodí s někým jiným. Zato Mirka byla doma spíš na práci, měla proti Lence o tři roky navíc a byla to ona, kdo pomáhal mamce s domácností. Vlastě si ani neuvědomuju, že bych ji kdy viděl chodit s nějakým klukem a vím jen to, že pokaždý, když jsme se potkali, tak se usmívala a byla milá. Ta holka sice nebyla moc hezká, ale rostla z ní příjemná a pozitivní mladá ženská.

***

Vážený pane Jiří,

dovoluji si Vás informovat, že Lenka N. je těhotná. Nic mi do toho není, chci Vás jen varovat, abyste se do něčeho nenamočil.

Váš neznámý kamarád

Tenhle prapodivnej anonymní mail nám přistál na firemní adresu, když mi bylo třiadvacet, teda dost let po tom mým nevydařeným extempore s Lenkou. To už jsme měli s tátou dávno zaběhnutej náš rodinnej podnik, elektrikářskou firmičku, kterou jsme provozovali pěkně ve dvou. Prostě jsem tohle řemeslo od svýho táty nasál, pomáhal jsem mu s tím už od školy, takže po vyučení bylo jasný, kde skončím. Táta ten mail otevřel jako první, jen nad ním pobaveně zakroutil hlavou, houknul na mě, že jako jestli o tom něco vím, tak ať si to vyřídím sám a šel si chystat nádobíčko na šichtu.

Jasně, že jsem o tom cosi věděl, jen jsem netušil, kdo mi to poslal. V tý době jsme měli rozdělanou rekonstrukci elektroinstalace u těch tří ženskejch naproti nám. Táta to se mnou první den rozjel, pak šel dělat na jiný zakázce a další dny mě nechal pokračovat samotnýho. Mirka se svojí mámou chodily do práce a když jsem u nich makal, tak mi dělala společnost Lenka. Já už na tu naší nepovedenou minulost dávno zapomněl, normálně jsem se s ní bavil a zezačátku mi ani nedocvaklo, že mě balí. Prostě jak jsem ji znal, tak jsem to považoval za běžnej způsob její komunikace.

Začalo mi to docházet až předposlední den našeho díla, když mi přinesla kafe v průsvitných šatičkách, pod kterejma prosvítalo erotický prádýlko a zeptala se mě, jestli bych se nechtěl na chvilku natáhnout, že by mi třeba dělala společnost. Fakt je, že jsem v tu dobu žádnou ženskou neměl a že mě dost lákalo dotáhnout ten náš starej příběh do konce, ale přišlo mi fušerský vyspat se v půlce kšeftu s naší zákaznicí. Tak jsem jí tak napůl v žertu a napůl vážně odpověděl, že jako nejdřív práce a zábava teprve potom. A nechal jsem to celý otevřený s myšlenkou, že jestli se mnou chce Lenka doopravdy vlézt do postele, tak počkám, až bude dílo hotový a zaplacený.

No a večer přišel ten anonymní mail. Mně se rozsvítilo v hlavě, jakým způsobem Lenka využívala chlapy dřív, milostný plány s touhle ženskou jsem definitivně zavrhnul a uvědomil si, že možná budeme s tátou rádi, když za tuhle zakázku vůbec dostaneme zaplacíno. Nakonec se ukázalo, že jsem holky, teda spíš Mirku s mámou podcenil, peníze došly v pořádku a zbyla jediná otázka, kdo mi asi tak mohl poslat to varování.

***

Od tý doby už uplynuly další čtyři roky a jestli vás zajímá, jestli byla tehdy Lenka doopravdy těhotná, tak vám můžu prozradit, že ten anonym nelhal. To dítě si pořídila při náhodným sexu s nějakým chlapem, kterýho ani neznala a když zjistila, že je v tom, chtěla využít příležitost, že jsem po ruce a hodit to na mě. Ukázalo se, že už tehdy začínala koketovat s chlastem a je skoro zázrak, že je to dítě normální.

A od koho to všechno vím? Od Mirky. O týhle starší kulatý Lenčině sestře sice možná někdo říká, že moc krásy nepobrala, ale rozhodně to není pravda. V mejch očích je nádherná, jak po fyzický stránce, tak po tý duševní. Ještě před svatbou mi přiznala svůj jedinej vážnej hřích, kterýho se ve svým životě dopustila. Už tehdá si na mě myslela, ale byla zvyklá žít ve stínu svý krásný sestry, netroufla si mi nic ani naznačit, ale chtěla mě zachránit před malérem, tak mi poslala ten mail. Použila firemní adresu, protože mou soukromou neznala a doufala, že to rovnou nezahodím.

S Mirkou jsme se pak dali dohromady úplně přirozenou cestou a najednou nám přišlo strašně divný, že jsme tolik let chodili okolo sebe a nepoznali, že vlastně patříme jeden ke druhýmu. Máme dvě děti, našeho vlastního ročního kluka a tu tříletou Lenčinu holčičku, o kterou jsme se postarali, aby neskončila v děcáku, když Lenka definitivně propadla chlastu. Je to chudák ženská, už vůbec nevypadá tak pěkně jako dřív, ale čert vem fasádu. Teďka je akorát podruhý na léčení, tak všichni doufáme v zázrak, že se jí nakonec podaří dostat z toho srabu ven.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama